Vyšetření

Odběr plodové vody se provádí v 16.-18. týdnu gravidity na základě pozitivního biochemického screeningu nebo ultrazvukového nálezu, případně při věku matky nad 35 let. Z buněk plodu, které získáme odběrem plodové vody, určíme genetickou výbavu plodu včetně pohlaví. Výsledky jsou k dispozici do 3 týdnů.

Takto lze stanovit případné změny v počtu a struktuře chromosomů, jako jsou například nejčastější trizomie chromosomu 21 (Downův syndrom), chromosomu 13 (Patauův syndrom) a chromosomu 18 (Edwardsův syndrom) a dále také početní a strukturní odchylky všech ostatních chromosomů.

Indikaci k odběru plodové vody provádí klinický genetik.

Požadavky na primární vzorky

Odběr plodové vody provádí klinický lékař (gynekolog) punkcí přes stěnu břišní při kontrole ultrazvuku. Odebraných 20 ml plodové vody je rozděleno do dvou sterilních plastových zkumavek označených jménem pacientky a rodným číslem nebo alespoň datem narození pacientky.

Druh odběrové nádobky a přídavných látek

Sterilní plastová zkumavka s dobře těsnícím šroubovatelným víčkem - typ SARSTEDT nebo ekvivalentní. Plodová voda se odebírá bez přídavných látek.

Transport a skladování

Odebraný materiál se uchovává při pokojové teplotě. Vhodnou transportní nádobou je termoska. Transport do laboratoře je nutno zajistit co nejdříve, nejpozději do 24 hodin po odběru.

Častou příčinou spontánních potratů je abnormalita v chromosomové výbavě plodu. Pro časné spontánní aborty jsou typické trisomie chromosomů 15, 16, 14, 22 zatímco v pozdějším stadiu gestace se vyskytují častěji trisomie 13, 18, 21 a pohlavních chromosomů. Největší zastoupení mají trisomie autosomů (66,5%), dále pak v 19% polyploidie, v 9% monosomie X a ve 4 % strukturní aberace (nebalancované translokace).

Zjištěním chromosomové abnormality při vyšetření tkáně z potratu se odhalí příčina potratu a doporučí se konzultace s klinickým genetikem. Ten sestaví rodinnou anamnézu a stanoví riziko pro další těhotenství, popřípadě může doporučit preimplantační genetickou diagnostiku. Indikaci k vyšetření tkáně ze spontánního potratu provádí gynekolog, případně klinický genetik.

Standardně provádíme vyšetření tkání ze spontánních abortů konvenční cytogenetickou analýzou – tj. stanovením karyotypu plodu s využitím tzv. G-pruhování metafázních chromosomů. Tato analýza trvá přibližně 1 až 8 týdnů v závislosti na délce kultivace odebrané tkáně.U asi 30% vzorků však může dojít k selhání kultivace a nelze je tedy touto klasickou analýzou vyšetřit. Nevýhodou této metody je také malá informativnost v případě karyotypu ženského pohlaví, neboť nelze spolehlivě odlišit, zda byla vyšetřena tkáň matky nebo plodu ženského pohlaví.

V souvislosti se zkvalitněním vyšetření tkání ze spontánních abortů, které v současné době rutinně provádíme výše uvedenou cytogenetickou metodou, je v naší laboratoři zavedena metoda umožňující rychlou a spolehlivou detekci nejčastějších aneuploidií chromosomů 13, 15, 16, 18, 21, 22, X a Y pomocí QF-PCR (kvantitativně fluorescenční polymerázová řetězová reakce). Tato metoda umožňuje v případě neúspěšné kultivace tkáně plodu zhodnotit alespoň početní aberace výše uvedených chromosomů, které patří mezi časté příčiny spontánních abortů. Rovněž lze spolehlivě určit, zda byla vyšetřena tkáň plodu nebo matky.

Požadavky na primární vzorky

Materiál představující měkké tkáně potraceného plodu (kostní tkáň není vhodný kultivační materiál) se odebírá okamžitě po SA sterilně do sterilní nádobky s fyziologickým roztokem. Minimální požadované množství odebrané tkáně potraceného plodu je cca 1cm2.

K materiálu se přikládá žádanka specifikující druh vyšetření a nezbytné údaje o matce potraceného plodu (jméno, rodné číslo, číslo pojištěnce, datum, čas odběru, kdo odebral materiál, odbornost lékaře). V případě neúspěšné kultivace tkáně pro konvenční cytogenetickou analýzu je tkáň potraceného plodu vyšetřena pomocí QF-PCR. Pro vyloučení maternální kontaminace materiálu je současně vyšetřována také krev matky. Proto požadujeme ke každému vzorku potraceného plodu i vzorek periferní krve matky odebraný do zkumavek s EDTA v množství cca 5 ml. Odběrové zkumavky Vám na požádání dodá a svoz materiálu zajistí CGB laboratoř a.s. Kromě žádanky Vás prosíme rovněž o vyplnění a zaslání Informovaného souhlasu pacientky s molekulárně genetickým vyšetřením, který naleznete ke stažení na našich internetových stránkách.

Druh odběrové nádobky a přídavných látek

Sterilní plastová zkumavka nebo nádobka s dobře těsnícím víčkem s dostatečným množstvím fyziologického roztoku. Odebraná tkáň musí být ve fyziologickém roztoku ponořena. Sterilní nádobka s materiálem musí být označena jménem pacientky a rodným číslem nebo alespoň datem narození.

Transport a skladování

Odebraný vzorek se do transportu uchovává v lednici při 4-8°C a musí být doručen do laboratoře nejpozději do 72 hodin od odběru. Transport vzorku do laboratoře je přijatelný v rozmezí teplot 4-25°C.

Stanovení karyotypu z periferní krve odhalí případné chromosomové aberace, které mohou mít vliv na zdraví a plodnost jedince, případně zdraví jeho potenciálních potomků. Nejčastěji vyšetřujeme sterilní manželské páry, páry s opakovanými spontánními aborty, dárce spermatu, dárkyně oocytů a jedince, jejichž fyziologické znaky naznačují možný problém v jejich chromosomové výbavě.
Indikaci k vyšetření, odběr periferní krve a seznámení s problematikou genetického vyšetření provádí klinický genetik.

Požadavky na primární vzorky

Krev vyšetřované osoby je odebrána v odběrové místnosti nebo v ordinaci lékaře indikujícího vyšetření. Odebírá se krev z periferní žíly a to v množství minimálně 1 ml do odběrové soupravy firmy SARSTEDT.

Druh odběrové nádobky a přídavných látek

Sterilní odběrová souprava firmy SARSTEDT se skládá ze sterilní jehly a uzavřené sterilní zkumavky o objemu 7,5 ml s náplní práškového Heparinu. Zkumavka je opatřená štítkem, kam indikující pracoviště vypisuje jméno a datum narození nebo rodné číslo vyšetřovaného. Odběrovou soupravu poskytuje indikujícím lékařům CGB laboratoř.

Transport a skladování

Odebraná krev se uchovává při 4-8°C. Je nutné zabránit zmrznutí nebo přehřátí krve, aby se zachovaly živé buňky. Vhodnou transportní nádobkou je termoska. Transport do laboratoře je nutno zajistit co nejdříve, nejpozději do 24 hodin po odběru.

Změny v počtu nebo struktuře chromosomů jsou jednou ze základních událostí kancerogeneze. Zjištění těchto změn může přispět ke zpřesnění diagnózy a pomoci v určení prognózy onemocnění onkologických pacientů. Molekulárně genetickým vyšetřením v průběhu léčby je možno sledovat úspěšnost léčby, potvrdit remisi či naopak blížící se relaps onemocnění i několik měsíců před jeho klinickými projevy.

Základním cytogenetickým vyšetřením kostních dření je klasická cytogenetická analýza. Kromě klasické cytogenetické analýzy rutinně vyšetřujeme FISH metodou diagnózy:

CML-chronická myeloidní leukémie	t(9;22)
CLL-chronická lymfatická leukémie	+12 del(11)(q23) – ATM del(13)(q14) – RB-1 del(17)(p13.1) – p53 del (6)(q21)
MDS-myelodysplastický syndrom	del(5)(q31) del(5)(q33-34) del(7)(q31)
Myeloproliferační onemocnění	t(9;22) přestavba 8p12 – FGFR1
NHL-Non-Hodgkin lymfom	přestavba (14)(q32) – v případě disrupce IgH genu: t(11;14) t(14;18) t(8;14)
PV-Polycytemia vera	del(20)(q12) +8 +9
Mnohočetný myelom-metodou FICTION (imunofluorescenční metodou)	del(13)(q14) – RB-1 del(17)(p13.1) – p53 amplifikace oblasti 1q21 přestavba (14)(q32) – v případě disrupce IgH genu: t(4;14) t(11;14) t(14;16)
AML-akutní myeloidní leukémie	t(15;17)
ALL-akutní lymfatická leukémie	t(9;22)

Požadavky na primární vzorky

Kostní dřeň v množství cca 1-2ml se odebírá do sterilní nádoby s 2 ml transportního média. (Při diagnóze myelomu 5ml média na cca 5ml kostní dřeně).
Zadavatel vyšetření musí stanovit počet leukocytů v transportním médiu. Spolu s odebraným vzorkem musí být doručena žádanka na vyšetření s nezbytnými údaji o pacientovi včetně diagnózy.

Druh odběrové nádobky a přídavných látek

Kostní dřeň se odebírá do sterilních lahviček firmy SARSTEDT, do kterých je v CGB laboratoři sterilně napipetováno transportní médium v množství 2 případně 5ml, s přídavkem 2 kapek (černou jehlou s d=0,7mm) heparinu(c=5000 m.j./UI na 1ml). Množství transportního média a množství odebrané kostní dřeně by mělo být v poměru cca 1:1, popřípadě média může být mírně více. Takto připravené odběrové soupravy jsou doručeny na požádání z CGB laboratoře na indikující hematologické oddělení.

• Odběrové soupravy s médiem se skladují v mrazničce při -20°C, před odběrem se médium rozmrazí při pokojové teplotě.
• Odběrová nádobka musí být popsána jménem a datem narození nebo rodným číslem vyšetřovaného.

Transport a skladování

Odebraná kostní dřeň v transportním médiu se uchovává při laboratorní teplotě (cca 18-25°C). Vhodnou transportní nádobou je termoska. Materiál je nutné dopravit do laboratoře co nejrychleji, nejpozději do 2hodin po odběru při pokojové teplotě.

Kliknutím rozbalíte jednotlivá vyšetření.

Karcinom mammy

Amplifikace HER-2/neu genu u pacientek s karcinomem prsu je prognostickým faktorem onemocnění a také markerem umožňujícím určit individuální léčebnou strategii. Nadměrná exprese tohoto genu je spojena s vnímavostí k chemoterapii a rezistenci k antiestrogenové terapii. Amplifikace genu HER-2/neu je nezávislým prognostickým a prediktivním markerem pro léčbu Herceptinem.
Gen TOP2A je uložen v těsné blízkosti genu HER-2/neu. Tento gen hraje roli v predikci odpovědi na antracykliny, které jsou frekventní součástí chemoterapeutických protokolů nejen u karcinomu prsu. Vyšetřením statusu genu TOP2A je možno modifikovat výběr protinádorových léčiv u karcinomu prsu.

• Materiál: histologické parafínové bločky
• Vyšetřovací doba 5 dní od příjmu bločku

Karcinom prostaty

S progresí karcinomu prostaty je spojeno mnoho chromosomových a genetických abnormalit. Nejčastější pozorované chromosomální aberace jsou ztráta části chromosomu 8p22 (gen pro nádorový supresor LPL-lipoprotein lipase) a amplifikace oblasti 8q24 (oblast onkogenu c- myc), které mají prognostický význam.
V naší laboratoři vyšetřujeme prognostické znaky u karcinomu prostaty metodou FISH sondou Pro Vysion.

• Materiál: Histologické parafínové bločky
• Tkáň v transportní nádobce v konzervačním roztoku Fine Fix

Karcinom močového měchýře

Časná detekce rekurence karcinomu močového měchýře je významným faktorem ovlivňujícím interval přežití pacientů s tímto onemocněním. FISH metodou je možné detekovat a sledovat rekurenci karcinomu močového měchýře neinvazivní cestou.
Sondou UroVysion vyšetřujeme aneuploidie chromosomů 3,7,17 a ztrátu lokusu 9p21.

Požadavky na primární vzorky

Moč cca 40ml se odebírá do transportní nádobky s konzervačním roztokem (50%ethanolu s přídavkem 1%polyethylenglykolu)

Druh odběrové nádobky a přídavných látek

Na vyžádání dodáme transportní nádobku s konzervačním roztokem.

Transport a skladování

Odebraná moč v konzervačním roztoku se uchovává při laboratorní teplotě (cca 18-25°C). Vhodnou transportní nádobou je termoska. Materiál je nutné dopravit do laboratoře nejlépe v den odběru, nejpozději do 72hodin po odběru při pokojové teplotě.

Melanocytární léze

Molekulárně genetické studie ukazují, že rozdíl mezi melanomy a benigními lézemi spočívá ve zmnožení nebo ztrátě specifických chromosomálních oblastí. Nejčastěji se vyskytují delece v regionech 6q, 8p, 9p a 10q a nejčastější amplifikace v regionech 1q, 6p, 8q, 17q, 20q a celý chromosom 7. Na základě těchto studií byla vyvinuta kombinovaná sonda Vysis LSI RREB1/LSI Myb / LSI CCND1/CEP 6 (Abbott, USA), kterou používáme k detekci numerických změn spojených s maligním melanomem jako pomoc při určování diagnózy.

• Materiál: histologické parafínové bločky

Mozkové nádory

U mozkových nádorů se sledují hlavně delece tumorsupresorových genů (např.PTEN, TP53, RB1, CDKN2A-P16) a dále amplifikace onkogenů (např. EGFR, C-MYC, N-NYC).
K detekci změn používáme interfázní FISH (iFISH) pomocí dvoubarevných sond VYSIS (Abbott). Výsledky analýzy jsou dostupné do 1 měsíce po dodání histologického nálezu patologem.

Vyšetřovaný panel:

Astrocytomy, GBM	amplifikace EGFR, polysomie 7 delece CDKN2A delece PTEN, monosomie 10 delece RB1 delece TP53 početní změny chromosomů 7, 9, 10, 13, 17
Meningeomy	ztráta q raménka chromosomu 22 delece 1p36, případně amplifikace 1q25 monosomie 14
Ependymomy, Trisomy 19 ependymomy	ztráta q raménka chromosomu 22 trisomie 19
Schwanomy	ztráta q raménka chromosomu 22
Meduloblastom	amplifikace C-MYC, ztráta p53 (většinou způsobená vznikem izochromosomu 17q)

Požadavky na primární vzorky

Materiál s nádorovou tkání sterilně odebraný do sterilní nádobky s fyziologickým roztokem. Minimální požadované množství odebrané tkáně je cca 1cm².
K materiálu se přikládá žádanka specifikující druh vyšetření a nezbytné údaje o pacientovi (jméno, rodné číslo, číslo pojištěnce, datum, čas odběru, kdo odebral materiál, odbornost lékaře).

Druh odběrové nádobky a přídavných látek

Sterilní plastová nádobka s dobře těsnícím víčkem s dostatečným množstvím fyziologického roztoku. Odebraná tkáň musí být ve fyziologickém roztoku ponořena. Sterilní nádobka s materiálem musí být označena jménem pacienta a rodným číslem nebo alespoň datem narození.

Transport a skladování

Odebraný vzorek se do transportu uchovává v lednici při 4-8 °C a musí být doručen do laboratoře nejpozději do 72 hodin od odběru. Transport vzorku do laboratoře je přijatelný v rozmezí teplot 4-25 °C.

Lymfomy

Histologický materiál je vyšetřován metodou FISH ke stanovení -potvrzení diagnózy, pro subklasifikaci onemocnění. Nalezené genetické abnormality jsou ve většině považovány za negativní prognostický marker a jsou důležité při volbě terapie.
Jedná se především o translokace chromosomů, které jsou odlišné pro různé typy lymfomů:

• Mantle cell lymfom - t(11;14) deregulace cyclinu D1 Regulátor buněčného cyklu
• Folliculární lymfom - t(14;18) deregulace BCL 2 genu souvisí s apoptózou
• Burkitův lymfom - t(8;14) deregulace c-myc genu oblast myc promotoru obsahuje DNA sekvence, které mají potenciál formovat neobvyklé DNA struktury jako triplexy nebo quadruplexy DNA

• Materiál: histologické parafínové bločky
• Vyšetřovací doba 5 dní od příjmu bločku.

Preimplantační genetickou diagnostikou (PGD) je možné pomocí metody FISH vyšetřit poruchy počtu chromosomů 13, 16, 18, 21, 22, X a Y, které společně tvoří hlavní příčinu fetálních ztrát, případně většinu postnatálních chromosomových početních abnormalit. Indikací k PGD je nosičství chromosomové aberace, opakované selhání IVF cyklu, zátěž v rodině.
PGD umožňuje také zjistit u zárodků vzniklých při mimotělním oplodnění, zda nemají tzv. nebalancované změny chromosomů vzniklé v důsledku nosičství strukturní chromosomální aberace rodičem. Cílem PGD je snížit riziko potratu nebo nutnosti ukončení gravidity po prenatální diagnostice u plodu s nebalancovanou chromosomální změnou. Nejčastějšími chromosomálními aberacemi u párů podstupujících PGD jsou reciproké translokace a Robertsonovské translokace.

Požadavky na primární vzorky

Primárním vzorkem je preparát s nafixovanými a přesně označenými blastomerami. Jedna blastomera je embryologem odebrána mikromanipulační jehlou z jednoho 6-8 buněčného embrya čtvrtý den po oplození ve specializovaném IVF centru. Na jednom podložním skle může být umístěno až 9 blastomer z embryí jedné ženy. Každá řádně označena dle evidence embrya.

Požadavek na fixaci:

Smíchat 100ml 0,01NHCl a 1ml Tween-20 v kádince. Kápnout 1 kapku do kroužku vytvořeného vrypem diamantovým perem na podložním sklíčku. Na kapku nanést blastomeru a nechat lyzovat - proces kontrolovat pod mikroskopem. Po rozpadnutí blastomer nechat sklíčko zaschnout v horizontální poloze.

Požadavek na odběr materiálu:

Místo s fixovanou blastomerou musí být na preparátu označeno kruhovým vrypem diamantovým perem. Skla nutno pečlivě popsat jménem a lokalizací jednotlivých blastomer.

Transport a skladování

Fixované preparáty jsou přepravovány ve speciálních krabicích na mikroskopická skla. Transport probíhá v co nejkratší době svozem CGB laboratoře - při teplotě 4-25°C. Na zavolání je vypraven řidič do IVF centra.